Zubní kaz, zánět dásně a parodontitida

Zubní kaz, zánět dásně a parodontitida

Zubní kaz, záněty dásní a parodontitída představují hlavní a nejpočetnější skupinu onemocnění dutiny ústní. Zlepšení zubního zdraví můžeme docílit správnou a cílenou prevencí. Prevence je velmi důležitá, je daleko levnější než složité léčení a mělo by se jí věnovat více času. Pokud má být člověk zodpovědný za své zdraví, měl by být také dostatečně informován o možnostech prevence a příčině zubních onemocnění. Zdrojů těchto informací je řada. V prvé řadě je to zubní lékař a dentální hygienistka, na nich samozřejmě leží největší zodpovědnost. Dalšími zdroji jsou samozřejmě média, časopisy a literatura.

Pokud chceme bojovat proti nepříteli musíme ho také znát. V případě zub. kazu a parodontitídy je to zubní plak a kámen. V krátké době po vyčištění zubů se na nich usadí vrstvička bílkovin ze sliny. Tento velmi tenký a stěží pozorovatelný povlak je vzápětí osidlován mikroorganismy z ústní dutiny. Postupem času se z něj stává bělavá lepivá hmota, ve které se začnou bakterie množit a plak se tak stane nebezpečným. V mikrobiálním plaku se vyskytuje skupina mikroorganismů – kariogenní mikrobi, které jsou schopny zpracovávat sacharidy takovým způsobem, že jedním z produktů jsou organické kyseliny. Mezi cukry zpracovatelné na kyseliny patří

• monosacharidy (ovoce)
• disacharidy (laktoza)
• polysacharidy (tepelně zpracovaný škrob)

Působením těchto bakterií vznikají z cukrů v duť. ústní kyseliny, které rozpouští zubní sklovinu. Tímto začíná zubní kaz, který se může zvětšovat, přejít k zubnímu nervu a vyvolat její odumření. Infekce může dále proniknout zubním kořenem do kosti a v extrémních případech může vést ke ztrátě zubu. Kariogenita plaku je ovlivněna hlavně ústní hygienou, antimikrobiálními prostředky a příjmem sacharidů v potravě.

Bakterie a povlak škodí dásni a mineralizací ze slin z něj vzniká zubní kámen, který je dobrým domovem pro bakterie. Tento kámen se neukládá jen na místech nám všem dobře známých a viditelných tj. nad dásní, ale také pod okrajem dásně. V důsledku tohoto dráždění vzniká gingivitis – zánět dásní nebo parodontitis – zánět závěsného aparátu zubu. A jak tyto onemocnění poznáte ?

Při zánětu dásně krvácejí při čištění zubů nebo při jemném vyšetření sondou, mohou být citlivé na dotek a je možný nepříjemný pocit v ústech. Při zánětu dásně vůbec nemusí bolet a řada lidí tak zánět podceňuje a neřeší, přitom je to otázka času, kdy přejde chronický zánět v parodontitídu.

Při parodontitídě se dásně se začínají odchylovat od zubů, krvácí, jsou oteklé, při vyšetření se zjistí parodontologické kapsy a na rentgenu úbytek kosti. Zuby se uvolňují, mohou se hýbat a obnažují se kořeny.

Přítomnost mikrobiálního povlaku a zubního kamene v ústech má negativní vliv nejen na zuby a dásně, ale také na celý organismus, což si většinou lidé neuvědomují a parodontitida a gingivitida se bere jenom jako lokální problém. Mediátory zánětu se dostávají dlouhodobě a ve vysokých dávkách krevním oběhem do celého organismu což může posléze vážně oslabit imunitní systém. U lidí se špatnou zubní hygienou dochází ke zvýšení pravděpodobnosti srdečního infarktu, mozkové mrtvice a početnosti předčasných porodů a novorozenců se sníženou porodní váhou. Dá se říci, že čisté zuby prodlužují život.

A také celoživotní, vhodnou péčí o svůj chrup můžeme předejít celosvětově rozšířeným onemocněním jako je zubní kaz, zánět dásní či parodontitída. Můžeme si tak udržet zdravý a funkční chrup po celý život a nemusíme se spokojit s myšlenkou, že naše zuby později nahradí protézy, které nám mohou přinést funkční i estetické problémy.